Reklama

Pink: ,,Dělám si, co chci!“

Pink: ,,Dělám si, co chci!“ Pink: ,,Dělám si, co chci!“ Ty tam jsou doby, kdy zpěvačka P!NK byla rebelka každým kouskem své duše. Dnes o sobě mluví jako o poslušné ženušce. To se ale možná dozvíte už 10. května 2013 při jejím koncertu v pražské O2 areně.
Pink: ,,Dělám si, co chci!“
{loadposition breadcrumb}

Pink: ,,Dělám si, co chci!“

Ty tam jsou doby, kdy zpěvačka P!NK byla rebelka každým kouskem své duše. Dnes o sobě mluví jako o poslušné ženušce. To se ale možná dozvíte už 10. května 2013 při jejím koncertu v pražské O2 areně.

Dlouhé roky jste před novináři odmítala mluvit o svém soukromí, ale nedávno jste v televizní show Ellen DeGeneres na sebe prozradila snad úplně všechno. Co ten obrat?
P!NK: tak zase úplně všechno jsem neřekla. To kdybych měla říct všechno, tak to nikdy neodvysílají a spousta lidí z mého okolí by mě sprovodila ze světa. (smích) Ale ona byla v tom studiu taková pohoda, navíc Ellen je kamarádka. A já jsem si řekla, že je lepší, aby lidi některé věci slyšeli ode mě tak, jak se staly, jak opravdu jsou, než aby četli to, co si o mně nějaký redaktor vymyslí.
Mohla byste je žalovat za pomluvu…
Mohla bych, ale soud se potáhne roky a co se změní? Vyřčené slovo nevrátíš. A jestli vysoudím nějaké peníze? Mám dost, třeba ti chudáci v redakci ty věci psát musejí, aby si udrželi místo, a mám já mít na svědomí, že jejich děti nebudou mít co jíst, protože jejich rodiče vyhodí? Fakt ne, díky. Já jsem taky nazpívala pár písní, které po mně chtěli producenti, i když jsem je zpívat nechtěla.
Takže dneska, když se vám do něčeho nechce…
… tak to nedělám. Dělám si, co chci, a říkám si, co chci. Sice od přátel někdy slyším: Zklidni se, tohle jsi říkat neměla, ale jejich druhá věta potom je: Tys mu to nandala, já bych na to neměl koule. Já je holt mám. Teda nemám, ale víte, jak to myslím…
Jak lidi reagují na vaši upřímnost?
Ti, kteří mě znají, si už zvykli, že si neberu servítky. A ti, kteří mě neznají, si musejí zvyknut. Nebo nemusejí, já nikoho nenutím. Ale abyste chápali dobře, já nikoho neposílám do hajzlu a nekřičím na něj. Prostě když chci říct ne, řeknu ne.
Je něco, co vás na sobě štve?
Mám jednu blbou vlastnost, kterou se snažím odbourat – někdy mám tendenci zařazovat si lidi podle prvního dojmu. A je to blbě. Já taky na spoustu lidí působím na první dojem jako arogantní ženská, co si hraje na drsňačku, a přitom jsem milé křehké stvoření, které by ani mouše neublížilo.
Takovou pověst opravdu máte. Kde se vzala?
Táhne se se mnou od mých teenagerovských let. Byla jsem mladá, na celej svět naštvaná holka, která se snažila vytvořit si kolem sebe hráz právě tou drsností. No a když mě v počátku mé pěvecké kariéry producenti viděli a rozhodli se mě ujmout, řekli, že mám být taková. Že rebelka potáhne. A měli pravdu. Ale teď už se usilovně snažím, aby to tak nebylo.
Přesto má váš styl oblékání daleko k tomu, co se dá označit za normální. Nebo ne?
A kdo řekl, co je normální? Pro mě je normální nosit to, co nosím, protože se mi to líbí. A u toho, co za normální považuje většina lidí, si říkám, jestli to není  trošku nuda. Ale nebudu o vás říkat, že jste nudní. Zatímco o mně každej říká, že jsem nějaká divná. To je ten první dojem, o kterým jsem mluvila.
Někomu taky vadí vaše častá nahota. Jak to s ní máte?
S nahotou, nebo se studem? Nahota mi nevadí, pokud je decentní, pokud se neukazuje všecko do detailu. A hranici studu mám, pravda, krapet posunutou. Ale řekněte mi jediný příklad. Kdy jsem ukázala všechno? Nikdy jste vlastně nic neviděli. Jen jste si možná mysleli, že vidíte. No, tak mám někdy chuť trochu provokovat a někdy to zase vyžaduje příběh, ve kterém hraju. To tam ale nejsem za sebe, jsem tam za tu postavu.
Posunula se vám nějak hranice vašich ,provokací‘ po narození dítěte?
Úplně maximálně. Mateřství vám posune všechno. Najednou začnete uvažovat nejen za sebe, ale taky za to dítě. Že všechno, co uděláte, tady zůstane, a to dítě se s tím bude muset nějak popasovat. Takže jo, nedělám už všechno, co bych chtěla.
Takže svým způsobem hrajete hru, ne?
Neřekla bych, že je to hra. Tohle je jen přirozená věc, přirozený vývoj myšlení. Umět myslet na druhé, to je přece základ vztahu. Ať už partnerského, nebo mateřského!
Jaká jste podle vás partnerka?
Dřív jsem byla dost neposedná a měla jsem tendence být ta, podle které šlape domácnost. Ale teď mi vyhovuje být tou, která poslouchá a nemusí se o nic starat. Můj chlap by vám teď řekl, že kecám, že vlastně pořád kecám do všeho, co dělá. (smích)

sledujte nás na instagramu
Přihlásit se k odběru newsletteru
* povinná pole
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama