Reklama

Staly se na jeden den novinářkou - 1. díl

Staly se na jeden den novinářkou - 1. díl Staly se na jeden den novinářkou - 1. díl

Pět čtenářek, které jsme vybrali z 300 přihlášek, si zahrálo na novinářky. A se svými oblíbenci si navíc zapózovaly v profi studiu.


hvězdy, vip, novinářka, den, otázky, ateliér, studio, zábava
{loadposition breadcrumb}

Staly se na jeden den novinářkou - 1. díl

Pět čtenářek, které jsme vybrali z 300 přihlášek, si zahrálo na novinářky. A se svými oblíbenci si navíc zapózovaly v profi studiu.


Princip soutěže byl jasný. Hlásily jste se nám do soutěže s tím, že jste si vybraly svého idola, položily mu co nejzajímavějších 5 otázek a poslaly nám k tomu i svoji fotku. V redakci jsme všechny přihlášky pročítali a výběr byl velice těžký. Nakonec jsme se ale i my museli rozhodnout, a tak zvítězily Tereza, Lenka, Eliška, Veronika a Martina. A vybrali jsme skvěle, ze začátku sice probíhaly jisté obavy a převládala mírná nervozita, ale pánové „úžasňáci" každé z dívek předvedli, že není důvod k obavám. Vzniklo mnoho povedených fotek a celou akci jsme pro vás natáčeli. Jako vždy vše navíc, co se nevešlo do časopisu, najdete na facebookových stránkách časopisu JOY. Tak se pokochejte a příště soutěžte i vy nebo to zkuste znova! Za tu legraci to vážně stojí.

Lukáš Hejlík a Martina Bušková

Martina: Jak jsi přišel na to,že se chceš stát hercem?

Lukáš: Zaslechl jsem o Vyšší odborné škole herecké. Zeptal jsem se, jestli, když se k nim na školu dostanu, budu osvobozený od vojenské služby. Řekli, že ano, a tak jsem začal studovat.

Jak sis zvykl na popularitu?

Od začátku věc beru jako daň, která se dá platit a člověku zas tak život neřeže. Navíc je to hrozně instantní, jeden den v televizi, druhý den mačkaný citron a třetí den letíte do hereckého kompostu, kde vaše sláva musí kvasit a přeměňovat se v zem. Takže je dobré stát pevně.

Jak jsi se dostal k tomu, že jsi spoluzakladatel Hip Hop Kempu?

Vždycky jsem byl člověk „řídící", dneska se tomu rádo říká art manažer. Hip hop jsem jako puberťák poslouchal. Pořádali jsme spoustu akcí a Hip Hop Kemp bylo završení celé té pouti.

Co považuješ za velký triumf ve svém životě?

LiStOVáNí – můj nekonečný seriál scénických čtení, se kterým odehrajeme ročně 400 představení. Jsem také rád, že mám dceru, které se konečně stíhám věnovat, že mám chalupu, kde mám své ovčí království, a zároveň pěkné zázemí v Praze. Do toho nevydržím být sám a chci žít pro někoho s někým.

Co bys poradil těm, kdo se chtějí věnovat herectví?

Najděte si nějakou skvělou práci a ve chvíli, kdy se vám v ní bude dařit, usadíte se v ní a touha po herectví vás neopustí, zkuste si to. Na castingu, v ochotnickém divadle, kdekoliv, kde to můžete dělat jenom příležitostně a amatérsky, tudíž s láskou. Rozumějte: prostě vás od toho odrazuju! (smích)


Martin Pisařík a Tereza Hadrbolcová

pisarik

Tereza: Byl jste ve škole spíš vzorné dítě, nebo průserář?

Martin: Dobře jsem se učil, aby mi prošly průsery.

Bydlím v Kladně, znáte naše město?

Jezdil jsem do kladenského divadla, kde mám spoustu fajn kolegů. Takže jen milé vzpomínky a zážitky.

Jaká je nejbláznivější věc, kterou jste kdy udělal?

Asi že jsem šel studovat hereckou školu.

Vaříte rád?

Rád a dobře a nikdy nevím, co z toho bude a co v tom je.

Kam v Praze nejraději chodíte, když se chcete opravdu odreagovat?

Do nejzapadlejší hospody nebo do vinárny, kam nechodí ani celebrity, ani novináři.



sledujte nás na instagramu
Přihlásit se k odběru newsletteru
* povinná pole
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama