Reklama

Klára vyzpovídala mladého vědce Jana Lukačeviče

Jaktože ho lidé mohou potkat v číšnicné košili?
12691

Nacházíme se na půdě České zemědělské univerzity, na čem tady aktuálně pracuješ? Máme tu laboratoř, která vznikla v rámci projektu #jetovtobe od Vodafonu. Ten cílí na future jobs – povolání budoucnosti. Výzkumy říkají, že až 85 % profesí, které budou existovat v roce 2030, ještě neznáme. Tato iniciativa se snaží tyto práce mladým lidem přiblížit a dát jim možnost si je vyzkoušet. Jedním z příkladů je i Marsonaut, který vznikl na základě vize, že v blízké budoucnosti už budou na Marsu lidé a nějak se tam budou muset živit. Jenže brát tam s sebou zásoby nebude udržitelné. Obyvatelé proto budou muset potraviny, vzduch i vodu získávat z místních zdrojů. Jednou z cest je nějakou zeleninu pěstovat přímo na Marsu. Z tohoto důvodu sídlí laboratoř na ČZU – jejím cílem je pěstovat k jídlu využitelné plodiny a v tomto směru tuto technologii dále rozvíjet. 

Už jste ochutnali zeleninu, která nevyrostla v zemi, ale v podmínkách simulujících Mars? Zrovna teď jsme ve fázi před sklizní prvních ředkviček a salátů. Zrovna včera jsem ho ochutnal. A byl skvělý! Popravdě jsem byl hrozně překvapený. Nenapadlo mě, že to u nás v laboratoři vážně může vyrůst. Jak jsem součástí projektu delší dobu a vnímám všechna drobná zaškobrtnutí, tak jsem se na to koukal jiným prizmatem. Přišlo mi, že se to nemůže povést. Jenže ono se to povedlo a výsledek je skvělý. (Pozn. red: Potvrzujeme, Honza nám dal salát okusit a chutná jako ze zahrádky.)

Jak dlouho trvaly přípravy? Laboratoř je ve výstavbě od března a na projektu jako celku děláme od začátku tohoto roku. Přímo pro mě ale tato záležitost trvá už rok a půl. Vybíral jsem i členy týmu. Ten je poměrně malý. Tvoří ho čtyři studenti z různých vysokých škol, každý z nich má trochu jinou roli. Máme domácí Karolínu z ČZU, která tu dělá doktorát, pak Gábinu, která je bioložka na Přírodovědecké fakultě UK. Poté je tam Matyáš. Ten pomáhá vytvořit uživatelsky stravitelné rozhraní, abychom se mohli dívat na změřená data. A pak Láďa, který má na starosti elektroniku ze strany hardwaru.   

Jsou poznatky, ke kterým dojdete, využitelné i pro obyvatele Země? Právě z tohoto důvodu jsem v projektu rád, protože si myslím, že tento přesah tady je. To platí obecně u kosmických technologií, že se prvně otestují ve vesmírném prostředí, kterým je laboratoř, a pak už nic nebrání tomu, aby se mohly použít na Zemi. Aeroponie, tedy speciální způsob pěstování, může být odpovědí na problémy se suchem, které budou větší a větší. Stejně tak může řešit případný nedostatek místa, který vzniká kvůli zahušťování lidského obydlení a rozrůstání aglomerací. Kvůli tomu ubývá místo pro zemědělskou půdu. Abychom tedy nemuseli zbytečně kácet lesy, tak bude jednodušší stavět právě takové farmy, ve kterých budou rostliny uspořádané vertikálně, a mohou se tedy umisťovat v dlouhých řadách, a tím šetřit místo.   

Kdy si myslíš, že člověk přistane na Marsu? Konzervativní odhady NASA tvrdí, že v roce 2029 zakotví na oběžné dráze. A v závislosti na uvolněných financích se v roce 2033 až 2035 vypraví přímo na Mars.

V kolika letech tě začala lákat věda?
Bylo mi dvacet dva.....pokračování článku najdete v aktuální JOY,která je na stáncích do 11.12.

Reklama
sledujte nás na instagramu
Přihlásit se k odběru newsletteru
* povinná pole
Reklama